Keď sa narodíte ako dieťa s chybou zraku, krivou chrbticou a s plochými nohami, vaše šance stať sa svetovo uznávaným fotografom, horolezcom alebo vedcom, ktorý sa zaoberá fotografovaním mikroskopického sveta, nie sú veľmi ružové. Občas sa však pri kolíske objaví „zhulená“ sudička a začnú sa diať veci! A tak sa aj Petr Jan Juračka so svojim fotoaparátom pozrel na šesť kontinentov, liezol na druhú najvyššiu horu sveta a popísal nový živočíšny druh. „Zázraky sa dejú a Boh má bláznov rád,“ tvrdí vo svojej knihe Zo života fotografa Petr. Ten sa momentálne fotografii venuje na Prírodovedeckej fakulte Karlovej Univerzity v Prahe, kde fotí okrem iného aj pomocou svetelných a elektrónových mikroskopov. „Všetko, čo robím, robím s fanatickým zaujatím,“ tvrdí český fotograf a hrdý ambasádor českého zastúpenia Nikon, DJI a HighPoint a svetový ambasádor značiek Joby a LowePro.
– Aká bola vaša cesta k foteniu? Prečo práve takáto vášeň?
Tak to byl celkem jednoduchej příběh. Dovedl mě k tomu můj táta, kterej byl sám významným výtvarníkem, a docela ho mrzelo, že jsem to po něm nezdědil. Teda vlastně vnímání světla, barev, kompozice a všeho toho kolem, to po něm i od něj mám. Ale ne ručičky. No a při focení se vlastně jen mačkají čudlíky a na to jsou i ty moje volšový plácačky dost dobrý. Tak jsme to zkusili a bylo to tam. Hned jsem byl chycenej a jsem doposud.
– Kde čerpáte inšpiráciu?
Ve všem. Úplně ve všem. Ale co je výhoda – já fotím přírodu. A tam to není tolik o inspiraci, ale spíše o odhodlání a o vnímání. Ona sama diktuje, co, jak a kdy se bude fotit 🙂
– Koho, čo a prečo máte pred objektívom najradšej?
Plameňáky, protože jsou krásní. Drobné, bezobratlé, protože jsou barevní. Krajinou zahalenou v mlze, protože je tajemná. Nakládaný hermelín, protože jej pak můžu sníst.
– Fotíte vraj aj pomocou svetelných a elektrónových mikroskopov? Povedzte nám, prosím, o tom niečo viac…
Tak mikroskopy jsou jeden velký příběh, který je pro mě extrémně důležitý. Když mi bylo nějaký jedenáct, měl jsem veliký dilema, zda se pustit raději do mikroskopie, která mi učarovala na dětském přírodovědném táboře, anebo do focení, které mě chytlo v podobný čas. No a tohle celé se ve mě pralo až do vejšky, kdy jsem zjistil, že existuje jasný průsečík mezitím vším. Takže dnes trávím dlouhé a přitom krásné hodiny jak na mikroskopech, tak ve světě tam venku. A přijde mi to naprosto přirozené 🙂
– Akú techniku používate pri fotení?
Jsou to dva odlišné světy. Když se budeme bavit o tom mikroskopickém, krajinářském a běžném focení, jsem hrdým ambasadorem českého Nikonu. Spoléhám se jak na zrcadlovky (Nikon D500, Nikon D850), tak nově i na bezzrcadlový systém Nikon Z7. Tytéž foťáky montuji na mikroskopy a stereolupy téže značky. No a když přijde řeč na létání drony… mám také jasno. Díky Stablecamu, který sídlí jen pár minut od mého domova v Pardubicích, létám vždy ty nejnovější drony značky DJI. Teď právě Phantom 4 Pro a pak také Mavic 2 Pro. Baví mě to.
– Okrem fotenia je dôležitá aj postprodukcia – stojí vás to veľa času? V akých programoch fotky upravujete?
Mám dojem, že v poslední době upravuju asi ve všech! 🙂 Neřekl bych, že to stojí čas. Naopak. Přináší to výsledky a rozhodně netrávím u počítače úpravami fotek více času, než je zdrávo. Snažím se využít každé kliknutí a celý proces držet minimalistický, abych nenadělal více škody než užitku. Co se týče softwaru, mám celý cloud od Adobe včetně Lightroomu, který je pro mě prvním a nejzásadnějším prvkem celého workflow, k tomu pak Nik Collection, a pár speciálních softwarů jako LrTimelapse, Aurora HDR, Raya Pro, Helicon Focus, StarStax anebo PtGui. 🙂
– Na aký svoj záber ste obzvlášť hrdý a prečo?
Že by existoval jeden konkrétní záběr, to asi ne. Pokud tedy ano, tak patrně Broad Peak a Milky Way na nočním nebi nad ním, protože v té fotce je vlastně všechno, co k focení podle mě patří – cestování, odříkání, technika i nějaké ty znalosti. Ta fotka je i na obálce mojí knihy “Ze života fotografa”, kterou jsem psal s hledáčkem na oku posledních sedm let. A na tu hrdý jsem, to jo! Dal jsem do ní všechno 🙂
